Po více než měsíci tu je další, v pořadí již čtvrtý rozhovor. V něm jsem vyzpovídal předsedkyni organizace Svoboda zvířat Lucii Moravcovou. Ta je zároveň koordinátorkou kampaně "Proti srsti", takže valná část našeho povídání se stáčela na problematiku chovu tzv. kožešinových zvířat, ale přiblížili jsme si i další věci kolem fungování SZ a jaká jiná témata se zde řeší. A Lucie také pověděla něco o sobě, třeba jak se vlastně k ochraně zvířat před lety dostala.
Zdravím. Mohla byste nejdříve na začátek říci něco o sobě? Co děláte, co vás baví...?
Je mi 33 let, pocházím z Plzně a nyní jsem částečně na mateřské dovolené s roční dcerkou. Před tím jsem kromě Svobody zvířat pracovala v domově pro seniory trpící Alzheimerovou nemocí. Na zábavu teď není moc času. Když mám volno, věnuji se Svobodě zvířat. Jinak mě baví trávit čas s rodinou, chodit do přírody, číst nebo jíst. :)
Četl jsem, že se ochraně zvířat věnujete již 15 let, co Vás k tomu vedlo, kde byl ten impuls?
Od mala jsem vyrůstala mezi zvířaty. Měli jsme doma kočky, psy, morčata, křečky a pak i myš. :) Impuls mi však ale dala asi moje sestřenice, která přestala jíst maso. Tehdy jsem se asi poprvé zamyslela nad tím, zda jako lidé máme vlastně právo využívat zvířata ve vlastní prospěch. Začala jsem také přemýšlet nad tím, proč člověk jí prasata a krávy, ale kočku nebo psa by nesnědl. Tehdy jsem se také rozhodla stát se vegetariánkou. Pak jsem nějakou náhodou narazila někde na letáček (tehdy asi Different life) o netestované kosmetice a poté jsem si už začala vyhledávat různé informace o ochraně zvířat. Jen podotýkám, že tehdy to nebylo tak snadné jako dnes, kdy máme k dispozici internet. Odebírala jsem jeden čas časopis ohz (Ochránci hospodářských zvířat) a pak jsem zašla do plzeňské pobočky Svobody zvířat, zeptat se, zda nepotřebují výpomoc. Začínala jsem jako dobrovolná překladatelka. :)
A zůstala jste pouze u vegetariánství, nebo jste už veganka? Já bych to bral jako samozřejmost, když někdo bojuje za práva zvířat, ale vím, že to tak vždy není.
Vegetariánkou jsem již 18 let, s veganstvím jsem začala koketovat asi před 5 lety.
Půjdeme k organizaci Svoboda zvířat, kterou vedete 5 let. Kolik má nyní SZ členů a jak je rozdělaná struktura? Koukal jsem na webu, že máte úkoly různě rozházené.
SZ má nyní kolem 400 členů a dále pak tisíce podporovatelů a drobných dárců, kteří financují naši práci. Co se týče struktury, máme předsedkyni, místopředsedkyni, fundraisera a pak koordinátory jednotlivých kampaní či vedoucí různých projektů. Většina lidí pracuje v SZ dobrovolně.
Vy sama jste koordinátorka kampaně Proti srsti. Co vše v rámci této kampaně činíte a jaký je její cíl?
Cílem kampaně je prosadit zákaz chovu tzv. kožešinových zvířat v ČR a snížit prodejnost pravých kožešin. V rámci kampaně se tedy věnujeme jednak osvětové práci (vyrábíme a distribuujeme letáčky, pořádáme přednášky, informační stánky, promítání, kampaně v dopravních prostředcích či na jiných veřejných místech) a jednak se věnujeme lobbování jak na české, tak na evropské úrovni, připomínkujeme zákony a vyhlášky atp. Lobbování se zrovna nyní věnujeme velmi intenzivně, daří se nám udržovat téma zákazu v jednání na Zemědělském výboru v Parlamentu. Jinak samozřejmě monitorujeme stav českých farem a komunikujeme s různými úřady.
(Pro otevření informačního letáku klikněte na obrázek.)
Jaká je situace s kožešinovými farmami u nás ve srovnání se zahraničím? A je nějaký výrazný rozdíl v legislativě?
Na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď - musím začít trochu zeširoka. Pokud vezmeme v úvahu státy v Evropě, pak tu máme země, které schválily úplný zákaz chovu všech tzv. kožešinových zvířat (například Velká Británie, Chorvatsko, Slovinsko, Holandsko). Dále existují země, které nastavily velmi přísné podmínky pro chov zvířat. Dá se říci, že tyto podmínky jsou nastaveny tak, aby aspoň zčásti odpovídaly etologickým potřebám zvířat. V praxi to nicméně znamená, že takové chovy jsou nerentabilní pro chovatele a zanikají (tak se stalo například v Německu nebo ve Švédsku, kde již neexistují farmy s činčilami ani s liškami). A pak jsou státy, kde je chov zvířat povolen a kde jsou stanoveny podmínky, které víceméně odpovídají evropskému doporučení. Sem řadíme i Českou republiku. Farmy v těchto zemích vypadají víceméně stejně - stejně špatně pro zvířata. Tudíž ano, výrazné rozdíly v legislativě existují a my se snažíme, aby i v ČR republice byly tyto chovy zrušeny, jako je tomu již jinde.
Mohla byste těm, kteří nejsou informovaní, v krátkosti přiblížit, jaký “život” mají zvířata chovaná na kožešinu? Jak se rodí, přežívají a jsou usmrcována?
V ČR se chovají převážně norci a lišky. V menší míře také činčily a pravděpodobně i fretky. Zvířata žijí v holých, drátěných, malých klecích, které nemají ani pevné dno - to tvoří pouze drátěná oka (aby mohly exkrementy propadávat pod klece). Zvířata zde nemají čím se zabavit, nejsou zde naplňovány jejich etologické potřeby (například norek, který k životu potřebuje vodu a žije u řek, na farmě má k dispozici jen vodu pitnou). Zvířata tak velmi trpí, dochází zde k mnoha zraněním, abnormálnímu chování, agresivitě vůči sobě či ostatním zvířatům, stereotypnímu chování (neustále se dokola opakující bezcílné pohyby), a u lišek dokonce i k zabíjení vlastních mláďat.
Majitelé těchto farem se brání tím, že jednají v souladu se zákonem, což není podle některých dostupných záběrů pravda. Ale důležitější je, že tyto podmínky jsou neskutečně děsivě nastaveny. Podle čeho se určuje, kolik by mělo mít zvíře prostoru a co vše by měl jeho příbytek obsahovat? To se týká třeba i klecových chovů slepic apod.; do toho musí asi silně hovořit lobby těch, kteří v tom mají peníze, jinak si to nedovedu vysvětlit.
Problém je, že i když ty podmínky dodržují, není to dostatečně, je zde prostě špatně nastavená legislativa. Ta ovšem najde nastavit tak, aby byli spokojení jak chovatelé, tak zvířata, jak jsem o tom již psala výše. Proto kožešinové chovy nemají budoucnost. Otázka kožešinové produkce je v ČR trochu jiná než ostatní oblasti. Myslím, že zde lobby není zas až tolik velké (jako v ostatních zemích), u nás je to spíš otázka tradice.
Původně jsem myslel, že přímo spolupracujete s organizací OBRAZ, která vznikla poměrně nedávno, ale každý máte vlastní petici. Nebylo by lepší to vést pod jednou hlavičkou, nebo berete pozitivně, že tu vzniklo i další hnutí bojující proti kožešinovému průmyslu?
Čím více subjektů se problematikou zabývá, tím samozřejmě lépe. Když jsem začínala pracovat v kampani (před těmi asi 10 lety), nikoho toto téma nezajímalo. Každý se mi divil, proč se tomu vlastně ještě věnujeme, že to není aktuální. Jsem moc ráda, že jsme tehdy vydrželi a že se nám téma podařilo udržet v povědomí veřejnosti a vydobýt zpět jeho důležitost.
Jaké jsou reakce veřejnosti? Někde jsem viděl, že snad ⅔ dotázaných jsou PRO zákaz těchto chovů, tak asi spíše pozitivní, že?
Ano, určitě. Podle průzkumu CVVM, který si Svoboda zvířat nechala zpracovat v roce 2013, by 68 % občanů ČR souhlasilo se zákazem chovu u nás. Podobné zkušenosti máme i z naší komunikace s veřejností.
(Pro otevření informačního letáku klikněte na obrázek.)
A scházíte se a diskutujete to i s někým z vlády nebo parlamentu? Jaká je odezva tam?
Ano, určitě. V červnu jsme například měli schůzku s p. ministrem a nyní se scházíme především se členy Zemědělského výboru, kde problém jednotlivým poslancům vysvětlujeme a kde se nám podařilo i vystoupit. Jsou zde odezvy různé, nicméně se nám zdá, že konečně i zákonodárci začínají toto téma vnímat jako důležité.
Tak to je skvělé. Co se týká přímo kožešin, viděl jsem reportáž, kde prodejci, snad v USA, vydávali pravou kožešinu jako umělou. Bylo to napsáno i na etiketě a velice těžko rozpoznatelné, i výrazně nižší cena neodpovídala originálu. Máte nějaké tipy, jak to rozeznat jde? Někde jsem slyšel, že kousek zapálit nebo odpárat, což je však v obchodě nemyslitelné.
Ano, v USA je toto velké téma, které se často řeší. Nejlepší je nekupovat kožešiny vůbec, a pokud si někdo není jistý, může nakupovat v Obchodech bez kožešin - jejich seznam najdete na obchodbezkozesin.cz. Jinak podrobný postup, jak rozpoznat pravou kožešinu od umělé, lze stáhnout ZDE.
Ano, v USA je toto velké téma, které se často řeší. Nejlepší je nekupovat kožešiny vůbec, a pokud si někdo není jistý, může nakupovat v Obchodech bez kožešin - jejich seznam najdete na obchodbezkozesin.cz. Jinak podrobný postup, jak rozpoznat pravou kožešinu od umělé, lze stáhnout ZDE.
Proč by mělo být důležitější téma nošení kožešin než třeba kožených věcí, které jsou rozšířené v rapidně větší míře? Nechtěli byste se po případném úspěchu a uzavření kožešinových farem pustit i tímto směrem? Nebo to už je přespříliš vysoký level?
Určitě si nemyslím, že by to byl moc vysoký level - souvisí to s vegetariánským/veganským způsobem života, takže zahrnutí do takové kampaně si dovedu představit. Nicméně na kožešinu se chovají zcela odlišná zvířata a pomoc těmto zvířatům se zdá více na dosah než pomoc těm, která se zabíjejí na kůži.
Kromě této kampaně máte ještě další, a to proti testování čisticích prostředků do domácnosti na zvířatech. Mohla byste něco říci i k této problematice?
Ano, tento projekt je nyní velmi aktuální a je součástí naší nejstarší kampaně "Za nahrazení pokusů na zvířatech". Jedná se o celoevropskou snahu prosadit zákaz testování čistících a dalších prostředků pro domácnost na zvířatech (a nahradit je alternativními testy) v EU tak, jako se to podařilo s testováním kosmetických výrobků. Pokud nám chtějí lidé pomoci, mohou podepsat petici (ZDE). A 5. listopadu pořádáme v Praze akci pro veřejnost, takže budeme rádi, když se čtenáři přijdou podívat, případně sháníme i dobrovolníky na výpomoc. Informace lze najít na facebookové události (ZDE).
Jaká jiná témata ve Svobodě zvířat řešíte?
Další naší významnou kampaní jsou Cirkusy bez zvířat. V rámci ní se snažíme prosadit zákaz používání volně žijících druhů (divokých) v cirkusech. To se nám již částečně podařilo v roce 2004, kdy jsme prosadili zákaz vystupování některých druhů volně žijících zvířat v cirkusech. Jsou to například nově narození primáti, ploutvonožci, kytovci (vyjma delfinovitých), nosorožci, hroši nebo žirafy. A nyní bychom rádi rozšířili zákaz na všechna divoká zvířata. Více informací lze najít na cirkusybezzvirat.cz.
Dalším projektem, kterému se věnujeme, je ekovýchova. Ta funguje především v Plzni a plzeňském kraji (ale v současné době se snažíme o rozšíření také do Prahy). V rámci ekovýchovných programů se zaměřujeme na základní školy (první i druhý stupeň) a s dětmi hovoříme jak o zvířátkách, která jsou využívaná v cirkusech nebo průmyslu, tak o těch, která jsou chována doma jako "mazlíčci". Vytvářet pozitivní vztah ke zvířatům u dětí považujeme za základ ochrany zvířat. Více najdete ZDE.
Kromě toho v Plzni působí také naše Sekce na ochranu koček, která pomáhá opuštěným a toulavým kočkám. Nejsme klasický útulek, nýbrž máme tzv. depozitní systém, tedy toulavá zvířata jsou odchycena, ošetřena a pak žijí v rodině některého z našich členů do doby, než se jim najde nový domov - více se dočtete na kocici.cz. A v neposlední řadě se věnujeme poradenství pro veřejnost. Naše infocentra fungují v Plzni a Praze a například v minulém roce jsme zodpověděli přes 2 300 dotazů z oblasti ochrany zvířat.
Kromě čistících prostředků se zabýváme také projektem Oběti krásy, v rámci něhož se snažíme o propagování kosmetiky bez krutosti a zprostředkováváme udělení certifikátů HCS (pro netestovanou kosmetiku) a HHPS (pro netestované čistící prostředky). Více informací lze najít na netestovanonazviratech.cz.
Odkud berete finanční prostředky na tyto činnosti? Nejvíce asi z darů, nebo se mýlím?
Ne, nemýlíte, je to přesně tak. Svoboda zvířat je z většiny financována z darů od drobných dárců. Nemáme žádné státní dotace ani granty (až na pár světlých, malých výjimek, kdy něco málo obdržíme na péči o kočky v Plzni). Svoboda zvířat nebere peníze od lidí či firem podílejících se jakýmkoli způsobem na týrání zvířat. O to je financování naší činnosti samozřejmě složitější.
Jaké máte se SZ plány do budoucna?
Z dlouhodobého hlediska se snažíme o to, aby se SZ především stabilizovala a ještě více zprofesionalizovala po vzoru organizací na ochranu zvířat ze západních zemí. Rádi bychom jednou měli "normální zaměstnance", kteří se budou této práci moci naplno a bez obav věnovat, a tím dosáhnou ještě více úspěchů pro ochranu zvířat. A jinak z krátkodobého hlediska je samozřejmě nejdůležitějším plánem dosáhnout cílů, které jsme si stanovili v rámci jednotlivých kampaní. :)
A jestli máte na srdci ještě něco, co jsme nezmínili, ale měli jsme, můžete to na závěr našeho rozhovoru říci právě teď.
Na závěr bych Vám chtěla poděkovat za příležitost k tomuto rozhovoru. Jakákoli šance, že aspoň jednomu člověku otevřeme oči, je vynikající. Zároveň bych ráda vyzvala čtenáře, když mám tu příležitost, aby se zapojili do naší činnosti - ať už jako dobrovolníci, dárci nebo naši členové (ZDE). Pojďte spolu s námi učinit svět lepším místem pro zvířata! Děkujeme. :)
Určitě si nemyslím, že by to byl moc vysoký level - souvisí to s vegetariánským/veganským způsobem života, takže zahrnutí do takové kampaně si dovedu představit. Nicméně na kožešinu se chovají zcela odlišná zvířata a pomoc těmto zvířatům se zdá více na dosah než pomoc těm, která se zabíjejí na kůži.
Kromě této kampaně máte ještě další, a to proti testování čisticích prostředků do domácnosti na zvířatech. Mohla byste něco říci i k této problematice?
Ano, tento projekt je nyní velmi aktuální a je součástí naší nejstarší kampaně "Za nahrazení pokusů na zvířatech". Jedná se o celoevropskou snahu prosadit zákaz testování čistících a dalších prostředků pro domácnost na zvířatech (a nahradit je alternativními testy) v EU tak, jako se to podařilo s testováním kosmetických výrobků. Pokud nám chtějí lidé pomoci, mohou podepsat petici (ZDE). A 5. listopadu pořádáme v Praze akci pro veřejnost, takže budeme rádi, když se čtenáři přijdou podívat, případně sháníme i dobrovolníky na výpomoc. Informace lze najít na facebookové události (ZDE).
Jaká jiná témata ve Svobodě zvířat řešíte?
Další naší významnou kampaní jsou Cirkusy bez zvířat. V rámci ní se snažíme prosadit zákaz používání volně žijících druhů (divokých) v cirkusech. To se nám již částečně podařilo v roce 2004, kdy jsme prosadili zákaz vystupování některých druhů volně žijících zvířat v cirkusech. Jsou to například nově narození primáti, ploutvonožci, kytovci (vyjma delfinovitých), nosorožci, hroši nebo žirafy. A nyní bychom rádi rozšířili zákaz na všechna divoká zvířata. Více informací lze najít na cirkusybezzvirat.cz.
Dalším projektem, kterému se věnujeme, je ekovýchova. Ta funguje především v Plzni a plzeňském kraji (ale v současné době se snažíme o rozšíření také do Prahy). V rámci ekovýchovných programů se zaměřujeme na základní školy (první i druhý stupeň) a s dětmi hovoříme jak o zvířátkách, která jsou využívaná v cirkusech nebo průmyslu, tak o těch, která jsou chována doma jako "mazlíčci". Vytvářet pozitivní vztah ke zvířatům u dětí považujeme za základ ochrany zvířat. Více najdete ZDE.
Kromě toho v Plzni působí také naše Sekce na ochranu koček, která pomáhá opuštěným a toulavým kočkám. Nejsme klasický útulek, nýbrž máme tzv. depozitní systém, tedy toulavá zvířata jsou odchycena, ošetřena a pak žijí v rodině některého z našich členů do doby, než se jim najde nový domov - více se dočtete na kocici.cz. A v neposlední řadě se věnujeme poradenství pro veřejnost. Naše infocentra fungují v Plzni a Praze a například v minulém roce jsme zodpověděli přes 2 300 dotazů z oblasti ochrany zvířat.
Kromě čistících prostředků se zabýváme také projektem Oběti krásy, v rámci něhož se snažíme o propagování kosmetiky bez krutosti a zprostředkováváme udělení certifikátů HCS (pro netestovanou kosmetiku) a HHPS (pro netestované čistící prostředky). Více informací lze najít na netestovanonazviratech.cz.
Odkud berete finanční prostředky na tyto činnosti? Nejvíce asi z darů, nebo se mýlím?
Ne, nemýlíte, je to přesně tak. Svoboda zvířat je z většiny financována z darů od drobných dárců. Nemáme žádné státní dotace ani granty (až na pár světlých, malých výjimek, kdy něco málo obdržíme na péči o kočky v Plzni). Svoboda zvířat nebere peníze od lidí či firem podílejících se jakýmkoli způsobem na týrání zvířat. O to je financování naší činnosti samozřejmě složitější.
Jaké máte se SZ plány do budoucna?
Z dlouhodobého hlediska se snažíme o to, aby se SZ především stabilizovala a ještě více zprofesionalizovala po vzoru organizací na ochranu zvířat ze západních zemí. Rádi bychom jednou měli "normální zaměstnance", kteří se budou této práci moci naplno a bez obav věnovat, a tím dosáhnou ještě více úspěchů pro ochranu zvířat. A jinak z krátkodobého hlediska je samozřejmě nejdůležitějším plánem dosáhnout cílů, které jsme si stanovili v rámci jednotlivých kampaní. :)
A jestli máte na srdci ještě něco, co jsme nezmínili, ale měli jsme, můžete to na závěr našeho rozhovoru říci právě teď.
Na závěr bych Vám chtěla poděkovat za příležitost k tomuto rozhovoru. Jakákoli šance, že aspoň jednomu člověku otevřeme oči, je vynikající. Zároveň bych ráda vyzvala čtenáře, když mám tu příležitost, aby se zapojili do naší činnosti - ať už jako dobrovolníci, dárci nebo naši členové (ZDE). Pojďte spolu s námi učinit svět lepším místem pro zvířata! Děkujeme. :)
Jonash
Líbil se vám článek? Pokud ano, přidejte si do oblíbených naši stránku na Facebooku a žádný další vám neunikne :)
Žádné komentáře:
Okomentovat