sobota 14. února 2015

Nejlepší počiny Stephena Kinga, část 2. - filmy

Mainský autor Stephen King (S. K.) je mým nejoblíbenějším spisovatelem už od té doby, co jsem si v nějakých 14 letech přečetl jeho horor Řbitov zviřátek, o němž jsem na základní škole psal do čtenářského deníku. (A kde mi učitelka chtěla opravit nespisovaný název díla, který je však záměrem. V originále se jmenuje Pet Sematary čili hned několik překlepů ve slově "hřbitov".) Krátce na to jsem se dostal k výborné knížce Pavučina snů, kde se objevují mimozemšťané, kterým se hlavní hrdinové musejí postavit, a bylo mi jasné, že jen u těchto dvou Kingových počinů nezůstanu. Od té doby jsem z takřka 70 románů a povídkových sbírek jich přečetl už 40, přičemž další kusy na mě čekají v knihovně, a proto jsem se rozhodl sepsat žebříček 5 nejoblíbenějších knih a 5 filmových adaptací, jež by podle mě měl přečíst/vidět nejen každý fanda tohoto šedovlasého, tlustými skly obrýleného spisovatele, ale i ti, kteří tíhnou k hororům a temným příběhům či mají rádi kvalitní filmovou podívanou.
V prvním článku jsem uvedl svoji oblíbenou pětici románů, v tom dnešním se zaměřím na pětici filmových adaptací, které jsou v mých očí ty nejlepší. Je sice pravda, že jsem hned několik snímků, o kterých vím, že vznikly, neviděl, přesto si myslím, že ty nejzásadnější mám za sebou - ať už podle popularity, tak hodnocení uživatelů na serverech jako ČSFD nebo IMDB.

TOP 5 FILMOVÝCH POČINŮ

  

5. Stůj při mně (novela Tělo) [1986]

Anotace: "V lesní chatě na okraji Castle Rock, městečka uprostřed oregonských lesů, dvanáctiletý Gordie La Chance spřádá plány na neobvyklý výlet, který by měl navždy změnit jeho život. Jeho nejlepší kamarád Vern totiž slyšel, jak jeho starší bratr mluví s přítelem o nalezení mrtvoly hluboko v lesích a Gordie spolu s bojácným Vernem, tvrďákem Chrisem a odvážným Teddym zorganizuje výpravu za dobrodružstvím, která se změní v odyseu, při níž chlapci poznají především sami sebe. Cesta začíná nevinně, ale sen o tom, že se stanou hrdiny města, všechny čtyři podrobí zkoušce, jakou si nedokázali představit."
Hned u několika filmů, které jsem vybral, byste nepoznali - neznáte-li Kingovi tvorbu -, že se jedná právě o počin tohoto velikána. Protože se vůbec nejedná o žádný horor. Tento je prvním z nich. Příběh o silném přátelství (a jeho strastech) party mladých kluků, kteří se vydají vstříc dobrodružství a dospívajícímu životu. Mladí herci zvládli své role výborně (třeba River Phoenix, který už je bohužel více jak dvacet let po smrti) a byla radost se na ně dívat. O emoce tu není nouze.

4. Nadaný žák [1998]

Anotace: "Šestnáctiletý středoškolák Todd Bowden (Brad Renfro) odhalí v osamělém starém sousedovi nacistického válečného zločince Kurta Dussandera (Ian McKellen). Bývalý velitel koncentračních táborů se již mnoho let skrývá pod falešnou identitou v mírumilovném americkém městečku. Todd však své závažné odhalení neohlásí. Je jakýmsi zvráceným způsobem fascinován holocaustem a vydíráním přinutí Dussandera, aby mu detailně vyprávěl o mučení a plynových komorách. Mezi nadaným mladíkem a starcem s otřesnou minulostí pomalu vzniká zvláštní pouto, jehož důsledky budou strašlivé..."
Na čsfd jsem po jeho zhlédnutí napsal: "Jedno z nejlepších knižních zpracování S. Kinga. Výborné herecké výkony jak Ian McKellena, představitele vysloužilého nacisty, tak Brada Renfroa, jenž zde hraje mladého, zvídavého a ne tak úplně normálního kluka. Temná atmosféra vás prostě musí dostat do kolen. Závěr je sice trochu jiný než v knize, přesto působivý. Rozhodně mě tento film velmi příjemně překvapil (a zároveň děsil svojí syrovostí), a proto 90 %." Viděl jsem jej zatím pouze jednou, už to jsou skoro 4 roky, ale silný zážitek ve mně zůstává doposud.

3. Osvícení [1980]

Anotace: "Spisovatel Jack Torrance hledá klidné místo pro psaní svého nového románu, a tak přijímá nabídku dělat správce odlehlého horského hotelu. Při úvodním pohovoru se dozvídá mimo jiné hrůznou historku o svém předchůdci, který zešílel ze samoty a odloučení a zavraždil svou ženu a dvě dcery... po příjezdu Jack ubytuje svou rodinu a začíná psát knihu. Brzy však zjišťuje, že samota uprostřed hor je tísnivá a také on začíná přicházet o rozum."
Vlastně jediný čistý horor v mém žebříčku, který má ve své knižní předloze už i pokračování (román Doktor Spánek z roku 2013). Klasika žánru. Památné děsivé scény. Tísnivá atmosféra. Děs. Možná životní výkon Jacka Nicholsona (dobře, ten těch nezapomenutelných výkonů má hned několik, kupříkladu z Přeletu nad kukaččím hnízdem). Film patří na čsfd jak mezi 60 nejlepších snímků, tak mezi 50 nejoblíbenějších. Přesto s ním byl S. King nespokojen a podílel se o 17 let později na třídílné televizní adaptaci, která však skončila neúspěchem.

2. Zelená míle [1999]

Anotace: "Na začátku příběhu se potkáme se starým mužem Paulem Edgecombem (Dabbs Greer). Žije v domově s pečovatelskou službou a právě se dojatě dívá na starý film s Fredem Astairem. Snad až příliš dojatě, protože jedna ze sester ho musí zkontrolovat, když slyší všechny ty vzlyky. Paul je tak naměkko, že jí začne vypravovat svůj příběh starý 60 let, který ještě nikomu nevypravoval. Kolem roku 1935 v Louisianě, mladý Paul (teď už Tom Hanks) pracuje jako dozorce ve vězení pro těžké zločince, kteří jsou odsud posíláni na smrt. Paul není jen "zaměstnancem", ale bystrým pozorovatelem, který citlivě vnímá rázovité postavy těžkých zločinců i jejich osudy. Setkává se například s s černým obrem Johnem, který má ruce jako lopaty a je obviněn z vraždy dvou dětí. Nemůže uvěřit, že člověk, který se bojí spát potmě by byl schopen tak hrůzného činu. Je tu také hluboce věřící Arlen, a bláznivý psychopat zvaný Divoký Bill, ale je tu také ta hrůzostrašná chodba, natřená na zeleno, které všichni říkají "Zelená míle", je to cesta, na konci které čeká smrt, pokud se nestane zázrak."
Režisér Frank Darabont umí Kingovky ztvárnit nejlépe. Natočil (bohužel jen) tři, dvě jsou v tomto žebříčku. A kdo by neznal právě Zelenou míli. Skvělé herecké výkony včele s neprávem odsouzeným, nadpřirozenou schopností obdařeným Michaelem Clarkem Duncanem (který před dvěma a půl lety zemřel; nechť odpočívá v pokoji), vězeňským dozorcem Tomem Hanksem či hajzlíkem v podání Douga Hutchisona těží z propracovaného scénáře, který i při stopáži více jak tří hodin neztrácí dech. Je tu hned několik na psychiku náročných scén plných emocí (závěr opravdu "bolí"), které mě vždy donutí k slzám. Zároveň je v tom cosi krásného, nadzemského. Právem se snímek nachází v top pětce serveru čsfd.
   

1. Vykoupení z věznice Shawshank [1994]

Anotace: "Strach dělá z lidí vězně. Naděje jim dává křídla. Film natočený podle novely Stephena Kinga. Strhující příběh o přátelství, naději a moudrosti s velmi výraznými hereckými i charakterovými osobnostmi. Andy Dufresne (Tim Robbins) přichází do vězení v Shawshanku jako nový vězeň podezřelý z vraždy. Spřátelí se s doživotně odsouzeným Redem (Morgan Freeman) a společně se snaží přežít v nelidském prostředí vězeňského systému. Odmítají upadnout do rezignace a dodávají naději sobě i spoluvězňům. Film získal mnoho ocenění filmové kritiky a díky svému hluboce humánnímu poselství, skvělým hereckým výkonům a působivému zpracování byl 7 x nominován na Oscara - za nejlepší film, herce v hlavní roli (Morgan Freeman), nejlepší scénář, kameru, hudbu, střih a zvuk."
Stále nechápu, že tento uživatelsky nejlépe hodnocený film nezískal ani jednoho Oscara (protože mu je ufoukli Pulp Fiction a zejména Forrest Gump aneb silný to filmový rok 1994). Darabont se opět vyznamenal. Ústřední herecká dvojice, to je radost pohledět. M. Freemana mám rád už delší dobu, patří k mým desíti nejoblíbenějším hercům, Tima Robbinse naopak opěvuji pouze zde. Novelu Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank jsem četl až o mnoho let později - není moc dlouhá, a proto je skvělé, že se vše hlavní dostalo i do filmu. (A stojí určitě i za přečtení, anebo za poslech v případě audio verze, kterou namluvil  - jak jinak než bravurně - Oldřich Kaiser.) Snímek má naprosto vše. Dokáže vás motivovat jít si za svým cílem, posilovat vaši vůli a víru v to, že vše dobře dopadne. Díky němu vidíte, že i malé, takřka nepatrné krůčky mají význam - ač třeba až v dlouhodobém horizontu (zde několik desítek let). Pár dní zpět jsem nad jeho dějem přemýšlel a dostavil se naprosto úžasný pocit, protože těch na první pohled ne třeba viditelných významů obsahuje celou řadu. Samotný závěr je pak jednou z nejdojemnějších a nejkrásnějších filmových scén v dějinách kinematografie. Už jen teď při dopisování tohoto článku mám husí kůži. Emoce a jejich volné prožívání nás dělá tím, čím jsme, a při sledování "Shawshanku" se jich u vás vystřídá celá řada. A je to balzám na duši.

  
A na závěr zmíním, co jsem se dozvěděl včera, a to že se chystá seriál na motivy výborné knihy Dallas 63, kde hlavní roli ztvární James Franco (aplaus!). Tak doufejme, že tvůrci zůstanou jen u jedné poctivé série a vše neskončí fiaskem jako v případě Pod kupolí, jehož sledování jsem vzdal po 4 dílech první řady.
Nesplněným a asi i nesplnitelným snem tak pro mě zůstává zfilmování sedmidílné knižní série Temná věž. To vážně nevím, kdo by měl odvahu se do tohoto veledíla pustit. Ač se o tom už nějaký čas mluví.

Žádné komentáře:

Okomentovat